24. 11. 2007

Libanon se octil bez prezidenta

Libanon se ocitl na prahu vleklé politické krize. Poslanci parlamentu nebyli v pátek schopni na pátý pokud zvolit nástupce prosyrského prezidenta Emila Lahúda, který o půlnoci po devíti letech opustil prezidentský úřad.

Parlament rozdělený mezi těšnou vládní prozápadní většinu a prosyrskou opozici včele s šíitským hnutím Hizbulláh se nedohol na kompromisním prezidentském kandidátovi, který musí být podle libanonských zvyklostí křesťan.

Ještě než opustil svůj úřad, vyzval Emil Lahúd armádu, aby převzala kontrolu nad bezpečnostní situací v zemi. Svůj krok zdůvodnil tím, že v Libanonu existuje nebezpečí výjimečného stavu.

Vláda premiéra Fuáda Siniory, která nejméně na týden převezme pravomoci hlavy státu, prezidentův krok odmítla jako neústavní a neplatný.

Poslanci se včera v budově parlamentu sešli, ale opoziční zákonodárci schůzi bojkotovali. Předseda parlamentu Nabíh Berrí tak další kolo voleb odložil na příští pátek.

V ulicích Bejrútu byla rozmístěna armáda připravená zasáhnout proti narušitelům veřejného pořádku. V Libanonu byl ale v pátek klid a nic nenasvědčovalo tomu, že se schyluje k propuknutí násilností či návratu krvavé občanské války.

Polští vojáci příští rok odejdou z Iráku! Konečně!

Nový polský premiér Donald Tusk v pátek potvrdil, že Polsko stáhne své vojáky z Iráku v příštím roce.

"Učinili jsme rozhodnutí začít v roce 2008 se stahováním polských vojáků z Iráku a ve stejném roce ho i ukončit," prohlásil dle agentury Reuters Tusk v prvním projevu před parlamentem ve své nové roli předsedy vlády.

1200 polských vojáků, kteří slouží v Afghánistánu, však Tusk povolat domů nechce.

Oznámení nového premiéra není překvapením. Již dříve tento měsíc v rozhovoru s polským deníkem Gazeta Wyborcza Tusk uvedl, že Spojené státy musí pochopit, že volby na konci října vyhrál se slibem vojáky z Iráku stáhnout, a že tak tedy i učiní. Bývalý premiér Jaroslaw Kaczyński ze strany Právo a spravedlnost chtěl vojáky v Iráku ponechat.

Podpora polské přítomnosti v Iráku? Dvacet procent

Tuskovy předvolební preference šly dle agentury AFP nahoru právě poté, co se v televizní debatě opřel do současného polského prezidenta, expremiérova bratra Lecha, který polskou přítomnost v Iráku obhajoval.

Podle průzkumů je mezi Poláky podpora další přítomnosti vojáků v Iráku, z nichž 22 dosud zahynulo, okolo dvaceti procent.

Země patří k nejdůležitějším zahraničním spojencům administrativy amerického prezidenta George Bushe. Jako jedna ze tří zemí - vedle Spojených států a Británie - po invazi roku 2003 spravovalo Polsko části iráckého území. Pod jeho velení spadaly koaliční jednotky například v neklidných provinciích Karbalá a Nadžaf.

3. října 2007 byl při výbuchu v Bagdádu zraněn polský velvyslanec Edward Pietrzyk. Ten ve čtvrtek oznámil, že se na svůj post brzy vrátí.

Zdroj

21. 11. 2007

Putin: Moskva je připravena použít jaderné zbraně

Rusko musí být připraveno využít všech možností, tedy i jaderných zbraní, aby rychle a přiměřeně odpovědělo na jakoukoliv agresi Západu, citovala slova prezidenta Putina agentura RIA.

Ruský prezident Vladimír Putin na setkání s ruskými generály také připomněl, že nehodlá nečinně přihlížet dalšímu rozšiřování NATO směrem na východ.

Ruská rétorika tak nabírá na síle.

Minulý týden prohlásil velitel dělostřelectva a raketových vojsk generál Vladimir Zarickij, že by Moskva mohla v reakci na výstavbu amerického radaru v Česku a Polsku rozmístit rakety Iskander na území sousedního Běloruska.

Začátkem listopadu pak dolní komora parlamentu Duma jednohlasně odsouhlasila pozastavení smlouvy o konvenčních zbraních v Evropě.

zdroj

Odvrátí válku s Íránem nakonec Švýcarsko?

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád v neděli naznačil, že Írán zvažuje získávání obohaceného uranu z některé neutrální země. Zmínil se o Švýcarsku.

Reagoval tak na návrh skupiny arabských zemí na čele se Saúdskou Arábií.

"Budeme o tom s našimi arabskými přáteli hovořit," uvedl prezident na schůzce Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) v Rijádu.

Švýcarská prezidentka Micheline Calmyová-Reyová potvrdila, že její země se skutečně snaží být prostředníkem mezi Íránem a západními státy.

Zmírní se napětí?

Pokud by Írán získával obohacený uran z jiné země, mohlo by to snížit obavy USA, Izraele a Evropy z jeho jaderného programu a odvrátit tak hrozící válečný konflikt na Blízkém východě.

USA a evropské země islámskou republiku podezřívají, že cílem jejího programu je zisk atomové bomby a že vlastním obohacováním uranu k tomu získá dostatek plutonia. Íránci tvrdí, že program je určen pouze pro výrobu energie.

Tři až osm let

Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Muhammad Baradej v říjnu uvedl, že pokud Teherán usiluje o bombu, může ji mít během tří až osmi let. Zároveň ale dodal, že nemá k dispozici žádné důkazy o íránské snaze ji získat.

MAAE minulý týden oznámila, že v reaktoru v Natanzu nyní Írán obohacuje uran už ve třech tisících centrifugách.

Rada bezpečnosti OSN už přijala vůči Íránu ekonomické sankce, ale proti jejich přitvrzení se staví Rusko a Čína. USA nevylučují, že kvůli jadernému programu použijí proti Teheránu vojenskou sílu.

zdroj

18. 11. 2007

Kosovo, co očekávají, jak to bude?

(Od zvláštního zpravodaje Hospodářských novin) Obyvatelé Kosova jdou potřetí od roku 1999, kdy správu nad provincií převzala OSN, k volbám. Drtivá většina menšinových Srbů ohlásila bojkot hlasování. Kosovští Albánci ale očekávají, že politici, které zvolí, dovedou Kosovo k nezávislosti a postupně začnou přebírat pravomoci od mezinárodního společenství. „Co se týká hlavní otázky, otázky statusu, jsme pochopitelně všichni zajedno,“ říká kosovský prezident v rozhovoru, který poskytl Hospodářským novinám a Českému rozhlasu těsně před volbami.

Jak mohou tyto volby změnit život obyvatel v Kosovu? O co ve volbách jde?kosovo-sejdiu-prezident-192.jpg

Myslím, že ve všech politických procesech, které máme, je hlavním zájmem budoucnost našich občanů. Je zjevné, že otázky statusu a nezávislosti Kosova jsou zásadní. Máme ale také pevné závazky ohledně ekonomiky, vlády zákona apod. Chceme pro občany vytvořit dobré Kosovo. Zahájit proces ekonomického a všeobecného rozvoje. Tak, aby se Kosovo po vyhlášení nezávislosti mohlo vydat na cestu do Evropské unie a NATO. Naše budoucnost je v integraci. Chceme také mít dobré vztahy se sousedními zeměmi.

Mezi kosovskými politickými stranami je dost těžké rozlišovat. I lidé, kteří volí, hlasují spíš pro osobnosti „kterým věří“ než strany na základě programu. Jak rozdílné jsou postoje jednotlivých stran?

Co se týká té hlavní otázky, otázky statusu, tak jsme pochopitelně všichni zajedno. Všichni chceme nezávislost. Takové je i vůle občanů. Stejně tak se shodujeme ohledně euroatlantické integrace. Pokud jde o ekonomiku nebo sociální témata, tam už se lišíme. Moje strana (LDK, založená bývalý prezidentem Ibrahimem Rugovou – pozn. red) chce vytvořit tržní ekonomiku a dokončit privatizaci. Chceme, jakožto strana pravého středu, vytvořit stát, ve kterém se člověk bude moci uživit svou prací. Nechceme takový stát, kde by někdo musel pracovat a někdo čekal na podpoře, až dostane peníze. Sociální dávky chceme dávat jen v případě skutečné potřeby.

Co nastane po 10. prosinci, kdy mají skončit mezinárodně zprostředkovaná jednání mezi Bělehradem a Prištinou?

Doufám, že ten proces rozhovorů skutečně skončí. Pokusíme se být co možná nejvíce konstruktivní. Naše pozice je taková, že o statusu už nechceme mluvit. Vyčerpali jsme všechny možnosti. Dáváme silné ústavní i jiné záruky menšinám, především srbské menšině. Myslím ale, že mezi námi a Srby k žádné dohodě nedojde. Jsme přesvědčeni, že plán vypracovaný zvláštním zmocněncem OSN Marttim Ahtisaarim je dobrý. Jsou v něm některé věci, které se nelíbí ani nám samotným. Jsme ale připraveni plán uvést do praxe v zájmu lidí. Po 10. prosinci počkáme jen pár dní a pak obnovíme nezávislost Kosova. Neustále vše konzultujeme se zeměmi, které podporují naši nezávislost. Chceme, aby to vše byla koordinovaná akce doprovázená uznáním ze strany mezinárodního společenství. Nezapomeneme, co se stalo našim lidem, ale chceme založit nové dobré vztahy s okolními zeměmi, včetně Srbska.

Jakou reakci očekáváte ze srbské strany po vyhlášení samostatnosti?

Srbsko nemá svou pěst na duchu Kosova. Kosovští Albánci dokázali žít pod tlakem i dříve. Žili ze své tvrdé práce. Nejsme na Srbsku ekonomicky závislí. Zaprvé je důležité mít dobré hospodářské vztahy se Srbskem i dalšími zeměmi. Chceme být otevřenou zemí a spolupracovat se zeměmi v regionu. Důležitý je také boj s organizovaným zločinem. Kdybychom byli závislí na Srbsku, tak bychom už neexistovali. Plánem Srbů bylo zabít všechny kosovské Albánce. Chtějí, aby jim patřilo území Kosova, chtějí přírodní zdroje, kterými disponujeme. Nechtějí ale lidi, kteří tu žijí. Proto Kosované nechtějí žít v jednom státě se Srby.

Rozumím vám správně, že jste připraveni vyhlásit nezávislost do konce letošního roku?

Nepůjde o jednostranně vyhlášenou nezávislost, chceme vše koordinovat s mezinárodním společenstvím. Během toho procesu uvidíme, co bude nejlepší v zájmu Kosova. Nedokážu říci přesné datum.

Myslíte, že by po vyhlášení nezávislosti mohlo po nějakém čase dojít ke zlepšení vztahů se Srbskem?

Věřím, že tato možnost tu je. Otevřeme novou kapitolu vztahů. Zárukou toho je přítomnost zástupců mezinárodních institucí. Vyjádřili jsme svou snahu o spolupráci i ve smlouvě, kterou jsme navrhli. To neznamená udělení amnestie na zločiny, které se tu staly. Tím se budou zabývat mezinárodní soudy. Náš jazyk není konfrontační. Naše budoucnost je v Evropě. Chtěli bychom, aby Srbsko kráčelo stejnou cestou jako my. Pokud ale Srbové chtějí směřovat jinam, je to jejich věc.

Jak chcete motivovat kosovské Srby, aby se identifikovali s novým státem? Dodnes platí dináry, na autech mají jugoslávské značky…

Ať se Srbové sami přesvědčí, jestli lepší platit v eurech nebo v dinárech. Evropa platí eurem, dináry jsou zastaralé. Vybízíme je k tomu, aby se aktivně účastnili veřejného života. Zaručujeme jim práva v ústavě i prostřednictvím zvláštních zákonů. Mají záruky ochraňující jejich jazyk, kulturní dědictví a všechny další aspekty jejich života. Všechny tyto záruky jdou dokonce nad rámec mezinárodních zvyklostí. Nemůžeme ale samozřejmě změnit myšlení lidí, kteří chtějí vytvořit „velké Srbsko“. My nechceme žádnou „velkou Albánii“. Chceme prostě klidný rozvod. Je úžasné, jak jste to dokázali vy se Slovenskem.

Mnoho kosovských Albánců pokládá samostatnost za jakýsi zázrak, který vyřeší všechny problémy. Ale i po vyhlášení nezávislosti tu bude spousta problémů s ekonomikou a dalšími věcmi. Jak připravujete lidi na to, že žádný zázrak nenastane?

Nezávislost je klíčová věc. Bude znamenat otevření nové etapy rozvoje. Bude to záruka toho, že naše životy nebudou v ohrožení. Je ale jisté, že další problémy, které přináší život, nezmizí. Nechceme, aby Kosovo jen čekalo na pomoc ze zahraničí.

Myslíte, že po vyhlášení nezávislosti dojde k nějakému okamžitému zlepšení hospodářské situace v Kosovu?

Jsem si tím jistý. Bude dárcovská konference, která do Kosova přitáhne investice. Kosovo také dostane šanci stát se členem mezinárodních finančních institucí. A zahraniční investoři už nebudou mít obavy přivézt do Kosova peníze. My pro ně nejprve musíme otevřít hranice a dát jim záruky.

zdroj

17. 11. 2007

Nejšpinavější elektrárny mají v USA a v Číně

New York/Sydney - Emise skleníkových plynů, především CO2 , vede k oteplování planety. Ne všechny elektrárny ale znečištují vzduch stejnou měrou a zdaleka ne všichni producenti jsou tak "špinaví", jak by se mohlo zdát.
Elektrárna

Organizace Carbon Monitoring for Action (Carma) totiž sestavila první globální seznam padesáti tisíc elektráren a čtyř tisíc společností, který jasně ukazuje, kde je situace nejkritičtější.

CAMRA - elektrárny-co2

Prohlédněte si oficiální stránky:
Carbon Monitoring for Action (CAMRA)

Největšími producenty oxidu uhličitého podle očekávání zůstávají Spojené státy a Čína. Obě země ročně vyprodukují více než dvě miliardy tun CO2 .

Pro srovnání: Česká republika podle údajů společnosti CAMRA ročně vypustí do ovzduší 55 milionů tun. Mohou za to především uhelné elektrárny. Z celkového počtu 187 českých elekráren se tak 33 ocitlo na černé listině "výrazných znečišťovatelů", zatímco jiné jako třeba Temelín skončily se zeleným puntíkem za provoz bez emisí.

Zatímco celkové objemy oxidu uhličitého jsou předvídatelné, v seznamu, který udává emise na obyvatele, se situace mění. Překvapivě nejhůř jsou na tom v Austrálii.

Nejmenší kontinent světa produkuje pětkrát více emisí na obyvatele než Čína. Druhé v pořadí Spojené státy dokonce šestnáctkrát více než Indie.

Dobře na tom není ani Česko: s více než pěti tunami CO2 na obyvatele v řebříčku přeskočilo i Velkou Británii a Německo.

A co si vědci od sestavení seznamu slibují?

Vědec Kevin Ummel z Centra globálního rozvoje věří, že čím více informací je veřejnosti poskytnuto, tím rychleji se daří zamezit dalšímu znečišťování.

zdroj

Seznam Carma

Emise CO2

  • USA 2530 milionů tun
  • Čína 2430
  • Rusko 600
  • Indie 529
  • Japonsko 363
  • Německo 323
  • Austrálie 205

Emise na obyvatele

  • Austrálie - 10 tun
  • USA 8,2
  • Velká Británie 3,2
  • Čína 1,8
  • Indie 0,5
Zdroj: Carma/CGD

OSN tvrdí: Oteplování, blíží se scény jak z hororu

Valencie - Katastrofické záplavy nebo naopak hrozivá sucha, stoupající hladiny moře, které zaplaví pevninu a vymírání tisíců živočišných druhů.

Scénář otepolvání jako vystřižený z hollywoodského filmu představili odborníci z Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC) na závěr svého zasedání ve španělské Valencii.

"Ty nejhorší varianty budí strach jako nějaký sci-fi film," komentoval závěry panelu OSN šéf celosvětové organizace Pan Ki-mun.

Na základě vědeckých důkazů v pořadí již čtvrtá zpráva IPCC konstatuje, že globální oteplování způsobené lidskou činností je na postupu a nelze mu již zabránit. Teplota planety stoupla o 0,7 stupňů Celsia oproti dlouhodobému normálu, dva stupně přitom OSN považuje již za katastrofické.

Podle IPCC a řady stoupenců teorie globálního oteplování existuje přímý vztah mezi koncentrací atmosférického CO2 a teplotou. Nelze popřít nárůst oxidu uhličitého, který je větší než kdykoliv v minulosti.

Východiska přesto existují - trvale udržitelným způsobem života na planetě i produkce lze oteplování zbrzdit. "Proměně klimatu lze čeit realistickými a financovatelnmi cestami," prohlásil Pan Ki-mun.

Také USA, jež patří mezi největší producenty oxidu uhličitého, se domnívají, že zpráva IPCC je dobrým východeskem pro prosincovou mezivládní konferenci o klimatu na Bali. "Dosáhli jsme velmi vyváženého výsledku. Snažili jsme se o to, aby zpráva byla v souladu s nejnovějšími vědeckými výsledky," řekla novinářům zástupkyně USA Sharon Hayesová.

Věda ale není politika, tvrdí kritici

Kritikům mnohdy nejde ani tak o fakt, zda a jak se planeta otepluje, jako o restrikce, které chce OSN vládám doporučit. Plány se snížením emisí nebo intenzivnější ochranou životního prostředí vadí největším znečišťovatelům - Spojených státům a Číně, stejně jako světovým producentům ropy, např. Saúdské Arábii.

Studie IPCC přichází s vědeckým pohledem na problematiku a světovým politikům má napomoci při formulování vlastní politiky ochrany životního prostředí.

"Politická rozhodnutí musí být založena na vědeckých zjištěních," souhlasí americký senátor John Kerry.

"IPCC je víc než poradní orgán. Díky Nobelově ceně, kterou panel letos obdržel, je mu věnováno mnohem víc prostoru," dodal jiný z účastníků jednání.

Odpůrci považují závěry IPCC za vědecky nepodložené. Zbytečně děsíte veřejnost, chybí důkazy, tvrdí například i český prezident Václav Klaus, který celou debatu klem globálního oteplování považuje za ideologickou předpojatost.

Globální oteplování

zdroj


Mise OSN v Dárfúru ohrožena. Chybí jí zbraně!

Chártúm - Dárfúrská mise se dostala do problémů. Pokud mírové jednotky OSN, které mají v oblasti nahradit vojáky Africké unie, nedostanou nové vybavení, hrozí jí krach.

Do západní části Súdánu míří 26 tisíc vojáků. Chybí jim ale nákladní vozy i helikoptéry, tvrdí Jean-Marie Guehenno z OSN.

Aby mohla mise zdárně pokračovat, je podle něj zapotřebí nejméně 24 vrtulníků.

Co s tím, ptá se OSN

"Pokud nebude tento problém vyřešen v roce 2008, nebudeme moci situaci v Dárfúru ovlivnit," cituje Guehenna agentura Reuters.

OSN rozhodla o vyslání 26 tisíc vojáků a policistů v průběhu letošního léta.

Skupina 19.555 vojáků a 6.432 policistů se přidá k vojákům Africké unie. Ti už sice v oblasti působí, nedaří se jim však ukončit násilí a dostatečně chránit civilní obyvatelstvo před nájezdy rebelů.

Očekává se, že největší mírová mise OSN na světě bude stát jen první rok více než dvě miliardy dolarů.

Dárfúr - nejhorší místo na světě

Cílem mise je nastolit klid v Dárfúru, kde od roku 2003, kdy boje mezi arabskými nomády a černošskými farmáři začaly, zemřelo přes 200 tisíc lidí. Další dva miliony utekly ze svých domovů.

Západosudánský Dárfúr je už několik let symbolem utrpení. Podle organizace Unicef tam například více než milion dětí nemá přístup k humanitární pomoci.

Každý den trpí důsledky ozbrojeného konfliktu v tomto regionu více než tři miliony dětí. Jsou podvyživené, trápí je nemoci a násilí.

zdroj

Káhira už nezvládá smog a znečištění

Káhira - Egyptská metropole na rozdíl od Pekingu nemusí zkrotit znečištění vzduchu kvůli olympiádě.

Káhira největší sportovní svátek světa nepořádá (i když kdysi uvažovala, že kandidaturu podá), ale problémů spojených se životním prostředím v šestnáctimilionovém městě neubývá.

Naopak.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je kvalita ovzduší v Káhiře desetkrát horší, než doporučují normy OSN a je minimálně třikrát horší než ve zmiňovaném olympijském Pekingu.

Venkované vypalují pole

Kromě velkého počtu automobilů, většinou starých "plechovek" bez katalyzátorů, je káhirským specifikem podíl zemědělců a pěstitelů rýže na nedýchatelném vzduchu.

Každoročně vypalují na podzim strniště, aby připravili pole na další rok. Od září do prosince se tak dým usadí nad městem.

Vláda sice hrozí paličům vysokými pokutami a sankcemi, ale příliš to nepomáhá. Pomoci má tým evropských expertů, které si vláda najala.

"Je tady situace skutečně minimálně třikrát horší než v Pekingu. Už z toho je možné si udělat představu, nakolik je znečištění vzduchu v Káhiře závažné," řekl agentuře AFP italský odborník Stephane Alfaro.

Káhirské ovzduší ještě zhoršuje fakt, že město se vyznačuje v některých částech výškovými budovami a mezi nimi úzkými ulicemi. K tomu je třeba přičíst i málo dešťů.

smog

Jedním z možných řešení je recyklace odpadů z polí a výroba umělých hnojiv. Ale chybí peníze, infrastruktura i vůle farmářů spolupracovat.

Podzimní dýmová invaze má katastrofální důsledky na zdraví Káhiřanů. "Vždy v této době se u mne objeví o padesát procent více pacientů s dýchacími obtížemi," říká lékař Asím Issáví.

Socha Ramsese II. odsunuta do bezpečí

Podmínky v metropoli jsou tak špatné, že archeologové doporučili odvézt centra Káhiry obrovskou a přes tři tisíce let starou sochu staroegyptského panovníka Ramsese II. Kvůli zplodinám.

Přesun jedenáct metrů vysoké sochy, která zdobila centrum města od roku 1954, se uskutečnil vloni v srpnu.

Ramses II. našel nový domov poblíž pyramid v Gíze, ale kvůli rostoucí populaci a rozšiřování zástavby dnes Káhira sahá až tam.

zdroj

Zákaz trestů smrti ve světě má v OSN šanci projít

New York - Jedním z výborů OSN prošel do Valného shromáždění návrh klíčové rezoluce, která žádá moratorium na trest smrti. Doporučení jej zakázat by mohlo platit pro celý svět.

Členové příslušného výboru návrh projednávali dva dny. Od odpůrců dostali na stůl přes patnáct set dodatků. Nakonec pro plán, jehož strůjcem je Evropská unie a který má požehnání mnoha zemí Afriky i Ameriky, zvedlo ruku 99 členů. 52 se postavilo proti a 33 se zdrželo.

Šance na přijetí existuje

Rezoluce se objeví ve Valném shromáždění v polovině prosince a podle italského velvyslance Marcela Spatafora má reálnou šanci na úspěch. "Ve výborech se hlasuje obdobně jako ve Valném shormáždění," prohlásil.

Narozdíl od dvou pokusů z 90.let by tentokrát mohla být rezoluce přece jen přijata. Odpor je přesto veliký.

Odpor zůstává

Například singapurský velvyslanec Vanu Gopala Menon považuje návrh za netolerantní. Tato asijská země trestá smrtí závažné drogové delikty.

Barbados vede vlnu odporu mezi státy Karibiku. "Evropská unie se snaží prosadit vlastní hodnoty po celém světě," tvrdí ve shodě s mnohými přestaviteli států Střední Ameriky.

Podle zástupce Botswany Rhee Hetananga je trest smrti otázkou vnitřní politiky - nikoliv jednání na půdě OSN. "Žádný tlak nás nepřinutí jít proti přání botswanského lidu," řekl.

AI: Šlo by o velký krok vpřed

Oproti tomu Amnesty International s plány souhlasí.

"Byla by to historická rezoluce a velký krok ke zrušení trestu smrti," stojí v jejich prohlášení. "Přestože rezoluce není právně závazná, má morální a politickou váhu."

Trest smrti zrušilo (nebo jeho provádění pozastavilo) 133 zemí světa. Devadesát procent poprav se pak uskutečňuje v šesti zemích světa - v Číně, Íránu, Iráku, USA, Pákistánu a Súdánu.

Země vykonávající trest smrti (2006)
Bahrajn, Bangladéš, Botswana, Čína, Egypt, Rovníková Guinea, Indonésie, Írán, Irák, Japonsko, Jordánsko, Severní Korea, Kuvajt, Malajsie, Mongolsko, Pákistán, Saúdská Arábie, Singapur, Somálsko, Súdán, Sýrie, Uganda, USA, Vietnam, Jemen.

Počet poprav (2006)
Čína přes 1000
Írán 177
Pákistán 82
Súdán 65
USA 53

Způsoby poprav

  • Setnutí hlavy (Saúdská Arábie, Irák)
  • Elektrické křeslo (USA)
  • Oběšení (Egypt, Írán, Japonsko, Jordánsko, Pákistán, Singapur)
  • Smrtící injekce (Čína, Guatemala, Filipíny, Thajsko, USA)
  • Zastřelení (Bělorusko, Čína, Somálsko, Tchaj-wan, Uzbekistán, Vietnam)
  • Ukamenování (Afghánistán, Írán)
  • Ubodání (Somálsko)

Zdroj: Amnesty International

Blair chtěl válku!

Londýn Válku v Iráku jsem chtěl. Bylo to správné rozhodnutí.

Těmito nečekaně otevřenými slovy popsal britský expremiér Tony Blair situaci před spojeneckou invazí do Iráku v roce 2003, v jejímž čele stanuly USA.

"Nikdy jsem o tom nechtěl vyjednávat a nikdy jsem se z toho nechtěl vyvléct," řekl Blair novináři Davidu Aaaronovitchovi z The Times, který s expremiérem pro BBC točil pořad The Blair Years.

Blair také přiznal, že vládní poradci mu angažmá ve prospěch Američanů nedoporučovali. Dokonce i prezident George Bush britskému ministerskému předsedovi navrhoval, aby Britové invazi podpořili spíše politicky než vojensky.

"On (Bush pozn.) si byl vědom toho, že nechceme v Británii žádnou změnu vlády, a proto mi řekl: ,Vím, že je to těžké téma. Amerika to vojensky může zvládnout i sama. Jestli chceš od toho jít, tak jdi´," vylíčil Bush novinářovi.

Británie má dosud v Iráku hned po USA druhý největší kontingent: v zemi působí více než pět tisíc mužů a žen. Postupně se však stahují, naposledy v říjnu opustila britská vojska Basru.

Podle některých neoficiálních informací navíc premiér Gordon Brown zvažuje snížení početního stavu britského kontingentu o dva až tři tisíce jednotek do jara příštího roku.

zdroj

Putin v Íránu: Slovo válka vůbec nevyslovujte

Teherán - Ruský prezident Vladimir Putin dnes ráno přistál v Teheránu a zahájil návštěvu Íránu. I přesto, že mu tam podle ruských tajných služeb hrozí atentát.

Přijel tam jako první ruský prezident a také jako první evropský politik po delší době. Evropská unie od zvolení prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda prezidentem v roce 2005 kontakty s íránskými politiky omezila.

Írán označil informace o atentátu za nesmysl a ujistil Moskvu, že o bezpečnost prezidenta bude dobře postaráno.

Putin se zúčastní konference států, které leží kolem Kaspického moře. Tedy Ruska, Ázerbájdžánu, Íránu, Turkmenistánu a Kazachstánu.

Varování Ázerbájdžánu

Hlava Ruska v Tehránu uvedla, že žádná země v kaspickém regionu by neměla použít sílu proti jiné.

"Nemělo bychom o válce v tomto regionu vůbec ani uvažovat," prohlásil Putin.

Toto vyjádření analytici vykládají jako varování Ázerbájdžánu. Objevily se totiž informace o tom, že pokud by se USA rozhodly pro útok na íránská jaderná zařízení, požádaly by o použití základen a letišť právě Ázerbájdžán.

Tato malá země hraničí na severu s Ruskem a na jihu s Íránem.

Ruský prezident nedávno prohlásil, že tvrzení USA a Evropské unie o snaze Teheránu vyvíjet jaderné zbraně není podložené důkazy.

Rusko také spolu s Čínou vystupuje proti příliš tvrdým sankcím vůči Íránu v Radě bezpečnosti OSN.

Setkání s vůdcem

Putin se sešel s prezidentem Ahmadínežádem a čeká ho i schůzka s nejvyšším vůdcem země ajatolláhem Alím Chameneím, který v mocenské hierarchii stojí nad prezidentem.

Rusko je pro Írán ůležitým obchodním partnerem.

Dodává mu zbraně a staví jadernou elektrárnu v Búšehru. Právě kolem ní se ale objevily ve vztazích mezi oběma zeměmi trhliny.

Rusové tvrdí, že Írán se zpožďuje s platbami. Íránská vláda naopak nedávno Moskvu obvinila, že ustupuje americkému tlaku. Právě Búšehr bude jedním z hlavních témat Putinových rozhovorů v Teheránu.

První po Stalinovi

Posledním moskevským vůdcem, který Írán navštívil, byl v roce 1943 Stalin. Účastnil se summitu s americkým prezidentem Rooseveltem a britským premiérem Churchillem.

Vztahy Sovětského svazu a Íránu po 2.světové válce nebyly nijak vřelé, protože íránský šáh byl spojencem USA. Po íránské islámské revoluci v roce 1979 se mírně zlepšily, ale oba režimy - teokratický v Teheránu a ateistický v Moskvě - si navzájem nedůvěřovaly.

zdroj

USA tajně připravují letadla na bombardování Íránu

Diago Garcia - USA začaly vylepšovat své hangáry na vojenské základně na ostrově Diego Garcia, aby mohly zaútočit na Írán. Informuje o tom skotský list Herald s odvoláním na armádní zdroje.

Základna na ostrově, který se nachází 1600 kilometrů jižně od indického pobřeží, byla využita už při invazích do Kuvajtu roku 1991, Afghánistánu 2001 a Iráku 2003.

Administrativa nyní také žádá o 88 milionů dolarů na speciální úpravy neviditelných bombarderů, které by byly zřejmě v případě útoku na Írán použity. Bombardéry se mají upravit na nový patnáct tun těžký bunker buster, druh bomby, která je schopná proniknout velmi hluboko pod zem.

Patnáctitunová bomba

Někteří demokratičtí kandidáti připustili, že se tato žádost nemůže týkat ničeho jiného, než možného útoku na Írán.

"Domnívám se, že se to týká Íránu, protože v Iráku bychom je nepoužili a nevím, kde byste je použili v Afghánistánu," prohlásil podle americké stanice Democracy Now! o nových bombách kongresman Jim Moran ze státu Virginie.

Nová bomba, které se přezdívá Big Blu, může podle armádních zdrojů proniknout až 70 metrů pod zem. Testy 14. března na vojenské základně v Novém Mexiku úspěšně simulovaly zničení podzemního jaderného zařízení modelovaného dle íránského Natanzu, kde má podle spekulací Teherán až 3000 centrifug obohacujících uran.

Bomba by měla být schopná použití v boji během devíti měsíců.

Chce Írán bombu? Nevíme

Zpráva se objevila v době slovní přestřelky mezi prezidentem Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) Mohamedem El Baradeiem a americkými a francouzskými politiky ohledně zaměření íránského nukleárního programu.

El Baradei v interview pro CNN prohlásil, že "neexistuje žádný důkaz o tom, že by Írán chtěl vyrobit atomovou bombu." Francouzský ministr obrany Herve Morin na jeho prohlášení reagoval tvrzením, že informace, které má k dispozici on, tvrdí něco jiného.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Sean McCormack prezidentovi IAEA vzkázal, aby se nepletl do věcí, které má řešit diplomacie.

Podle Heraldu obdržela francouzská vláda nedávno právě od IAEA memorandum, ve kterém se tvrdí, že bude moci Írán svých 3000 centrifug spustit do konce měsíce. To by mu umožnilo vyrobit bombu během jednoho roku.

Írán tvrdí, že jeho jaderný program je určen pouze pro mírové účely.

Pětidenní bombardování

Rezervní plány, které Pentagon pro eventuální útok na Írán vytvořil, počítají s pětidenním bombardováním jako s nejpravděpodobnějším typem útoku. Mělo by se zaměřit na zničení jaderných zařízení, radarových stanic a velkých leteckých základen.

Existují ale také plány měsíčního bombardování z letadel a lodí, které by se týkalo až 1000 cílů. Ty by dále zahrnovaly například kasárna Revolučních gard, které USA před týdnem zapsalo na seznam teroristických organizací.

Atol Diego Garcia, na kterém se nyní nachází 3200 amerických vojáků a 50 britských, patří pod svrchovanost Velké Británie. Podle různých zdrojů je jedním z míst, kde existuje tajná věznice CIA.

zdroj

USA tajně připravují letadla na bombardování Íránu

Diago Garcia - USA začaly vylepšovat své hangáry na vojenské základně na ostrově Diego Garcia, aby mohly zaútočit na Írán. Informuje o tom skotský list Herald s odvoláním na armádní zdroje.

Základna na ostrově, který se nachází 1600 kilometrů jižně od indického pobřeží, byla využita už při invazích do Kuvajtu roku 1991, Afghánistánu 2001 a Iráku 2003.

Administrativa nyní také žádá o 88 milionů dolarů na speciální úpravy neviditelných bombarderů, které by byly zřejmě v případě útoku na Írán použity. Bombardéry se mají upravit na nový patnáct tun těžký bunker buster, druh bomby, která je schopná proniknout velmi hluboko pod zem.

Patnáctitunová bomba

Někteří demokratičtí kandidáti připustili, že se tato žádost nemůže týkat ničeho jiného, než možného útoku na Írán.

"Domnívám se, že se to týká Íránu, protože v Iráku bychom je nepoužili a nevím, kde byste je použili v Afghánistánu," prohlásil podle americké stanice Democracy Now! o nových bombách kongresman Jim Moran ze státu Virginie.

Nová bomba, které se přezdívá Big Blu, může podle armádních zdrojů proniknout až 70 metrů pod zem. Testy 14. března na vojenské základně v Novém Mexiku úspěšně simulovaly zničení podzemního jaderného zařízení modelovaného dle íránského Natanzu, kde má podle spekulací Teherán až 3000 centrifug obohacujících uran.

Bomba by měla být schopná použití v boji během devíti měsíců.

Chce Írán bombu? Nevíme

Zpráva se objevila v době slovní přestřelky mezi prezidentem Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) Mohamedem El Baradeiem a americkými a francouzskými politiky ohledně zaměření íránského nukleárního programu.

El Baradei v interview pro CNN prohlásil, že "neexistuje žádný důkaz o tom, že by Írán chtěl vyrobit atomovou bombu." Francouzský ministr obrany Herve Morin na jeho prohlášení reagoval tvrzením, že informace, které má k dispozici on, tvrdí něco jiného.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Sean McCormack prezidentovi IAEA vzkázal, aby se nepletl do věcí, které má řešit diplomacie.

Podle Heraldu obdržela francouzská vláda nedávno právě od IAEA memorandum, ve kterém se tvrdí, že bude moci Írán svých 3000 centrifug spustit do konce měsíce. To by mu umožnilo vyrobit bombu během jednoho roku.

Írán tvrdí, že jeho jaderný program je určen pouze pro mírové účely.

Pětidenní bombardování

Rezervní plány, které Pentagon pro eventuální útok na Írán vytvořil, počítají s pětidenním bombardováním jako s nejpravděpodobnějším typem útoku. Mělo by se zaměřit na zničení jaderných zařízení, radarových stanic a velkých leteckých základen.

Existují ale také plány měsíčního bombardování z letadel a lodí, které by se týkalo až 1000 cílů. Ty by dále zahrnovaly například kasárna Revolučních gard, které USA před týdnem zapsalo na seznam teroristických organizací.

Atol Diego Garcia, na kterém se nyní nachází 3200 amerických vojáků a 50 britských, patří pod svrchovanost Velké Británie. Podle různých zdrojů je jedním z míst, kde existuje tajná věznice CIA.

zdroj

Írán má 3000 centrifug na uran

Teherán - Írán je znovu o krok blíže k výrobě jaderných zbraní.

Prezident Mahmúd Ahmadínežád oznámil, že jeho země splnila to, co si předsevzala: vyrobila a do provozu převedla tři tisíce centrifug.

"Máme více než tři tisíce funkčních centrifug. Každý týden jsou nainstalovávané nové," citovala Ahmadínežáda íránská agentura Fars.

Odstředivky samy o sobě obohacený uran pro výrobu jaderné bomby neprodukují, nicméně je lze přestavit tak, aby vyráběly i palivo pro konstrukci jaderné bomby.

Experti: Írán může mít bombu za rok

A Západ podezírá Írán, že právě o výrobu jaderné zbraně usiluje. Ten to zatvrzele odmítá a tvrdí, že jeho nukleární program je veskrze mírový a slouží pouze výrobě energie.

Podle expertů by tři tisíce centrifug mohly teoreticky vyrobit materiál pro bombu během jednoho roku.

OSN Teherán chválí

Nejnovější výrok Teheránu přitom přichází poté, co v závěru minulého týdne ve své zprávě Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) Írán pochválila za vstřícné kroky. "Tato zpráva nepotvrdila bezdůvodná americká obvinění," řekl zástupce ředitele íránského úřadu pro atomovou energii Mohamed Saí´dí.

Optimisticky se vyjádřil také šéf IAEA Muhammad Baradaj. "Začátkem prosince budeme schopni říct, zda Írán plní své sliby. Pokud to neudělá, Teherán ztratí velkou šanci. Možná poslední," varoval Baradaj v zítřejším vydání německého týdeníku Der Spiegel, z něhož citovaly agentury.

zdroj

Rostoucí tlak na Írán

white house tlačí na CIA kvůli Íránu, chce důkazy

Washington - Administrativa USA tlačí na tajné služby a vyšetřovatele v Iráku, aby získali jednoznačné informace o tom, že íránský jaderný program není určen na mírové účely a že Íránci aktivně spolupracují s iráckými povstalci.

Informuje o tom tisková agentura IPS a britský deník The Observer.

"Hodně na nás tlačí, abychom vystavěli nějaké spojení s Íránem... Ze všech posledních žádostí, které jsem obdržel, se šedesát až sedmdesát procent týkalo Íránu," řekl Observeru Micah Brose, jeden ze soukromých vyšetřovatelů pracujících pro americkou vládu v Iráku.

"Vnímám to tak, že když přinesete nějakou informaci, a ta se netýká Íránu, je to zklamání... Můj dojem je, že se snaží získat jakoukoli drobnost. Motor potřebuje palivo, a to máme nalézt my - specifický druh paliva," dodal.

Brose odmítá, že by byli vyšetřovatelé nuceni k fabrikaci důkazů, upozorňuje však na jiné nebezpečí. Vězeň se může snažit dodat "informace", ačkoli o věci vůbec nic neví. "Zadržený mi může říci, co chci vědět, aby se dostal z vězení... Víte, co tím myslím," varuje Brose.

Většina pracovníků vojenské rozvědky, kteří pracují v Iráku a byli osloveni britským listem, se k tomuto tématu odmítla vyslovit. Jeden z nich však tlak z vyšších míst potvrdil: "Ten vzkaz je takovýto: Jděte a najděte spojení s Íránem, jděte a najděte spojení s Íránem. Je mi z toho špatně."

Spojené státy Írán obviňují z toho, že cvičí irácké šíitské milice a zásobuje je zbraněmi a bombami. Důkazy pro tato tvrzení však chybějí.

Nevíte? Tak přepsat!

Obvinění, že se politici snaží ovlivňovat tajné služby, se objevilo také v souvislosti s otázkou íránského nukleárního programu. Tisková agentura IPS s odvoláním na dva zdroje ze CIA uvedla, že publikování zprávy 16 amerických tajných služeb o Íránu bylo odloženo o více než rok.

Zejména kvůli nejednoznačnému hodnocení hrozby íránského jaderného programu.

"Bílý dům chce dokument, který by mohl využít pro svou politiku," prohlásil pro IPS bývalý důstojník tajné služby Paul Girardi. Podle něj byla zpráva přepsána už třikrát.

"Odmítli vyjít na světlo s verzí, která obsahovala i nesouhlasné projevy," komentoval druhý - tentokrát nejmenovaný - bývalý agent CIA roční zpoždění publikace významné zprávy.

Národní odhad tajných služeb (National Intelligence Estimate - NIE), o kterém se tu hovoří, je nejdůležitější zprávou šestnácti rozvědek a kontrarozvědek Spojených států, která se snaží odhadnout budoucí vývoj týkající se konkrétní země nebo problému. První takováto zpráva byla publikována roku 1950.

Je za tím Cheney

Podle Girardiho a druhého bývalého důstojníka civilní rozvědky - kteří údajně hovořili s tvůrci této zprávy - stojí za tlakem kancelář amerického viceprezidenta Dicka Cheneyho. Ten je znám svým nesmiřitelným postojem k Teheránu i svou obhajobou taktiky preventivních útoků.

zdroj