(Od zvláštního zpravodaje Hospodářských novin) Obyvatelé Kosova jdou potřetí od roku 1999, kdy správu nad provincií převzala OSN, k volbám. Drtivá většina menšinových Srbů ohlásila bojkot hlasování. Kosovští Albánci ale očekávají, že politici, které zvolí, dovedou Kosovo k nezávislosti a postupně začnou přebírat pravomoci od mezinárodního společenství. „Co se týká hlavní otázky, otázky statusu, jsme pochopitelně všichni zajedno,“ říká kosovský prezident v rozhovoru, který poskytl Hospodářským novinám a Českému rozhlasu těsně před volbami.
Jak mohou tyto volby změnit život obyvatel v Kosovu? O co ve volbách jde?
Myslím, že ve všech politických procesech, které máme, je hlavním zájmem budoucnost našich občanů. Je zjevné, že otázky statusu a nezávislosti Kosova jsou zásadní. Máme ale také pevné závazky ohledně ekonomiky, vlády zákona apod. Chceme pro občany vytvořit dobré Kosovo. Zahájit proces ekonomického a všeobecného rozvoje. Tak, aby se Kosovo po vyhlášení nezávislosti mohlo vydat na cestu do Evropské unie a NATO. Naše budoucnost je v integraci. Chceme také mít dobré vztahy se sousedními zeměmi.
Mezi kosovskými politickými stranami je dost těžké rozlišovat. I lidé, kteří volí, hlasují spíš pro osobnosti „kterým věří“ než strany na základě programu. Jak rozdílné jsou postoje jednotlivých stran?
Co se týká té hlavní otázky, otázky statusu, tak jsme pochopitelně všichni zajedno. Všichni chceme nezávislost. Takové je i vůle občanů. Stejně tak se shodujeme ohledně euroatlantické integrace. Pokud jde o ekonomiku nebo sociální témata, tam už se lišíme. Moje strana (LDK, založená bývalý prezidentem Ibrahimem Rugovou – pozn. red) chce vytvořit tržní ekonomiku a dokončit privatizaci. Chceme, jakožto strana pravého středu, vytvořit stát, ve kterém se člověk bude moci uživit svou prací. Nechceme takový stát, kde by někdo musel pracovat a někdo čekal na podpoře, až dostane peníze. Sociální dávky chceme dávat jen v případě skutečné potřeby.
Co nastane po 10. prosinci, kdy mají skončit mezinárodně zprostředkovaná jednání mezi Bělehradem a Prištinou?
Doufám, že ten proces rozhovorů skutečně skončí. Pokusíme se být co možná nejvíce konstruktivní. Naše pozice je taková, že o statusu už nechceme mluvit. Vyčerpali jsme všechny možnosti. Dáváme silné ústavní i jiné záruky menšinám, především srbské menšině. Myslím ale, že mezi námi a Srby k žádné dohodě nedojde. Jsme přesvědčeni, že plán vypracovaný zvláštním zmocněncem OSN Marttim Ahtisaarim je dobrý. Jsou v něm některé věci, které se nelíbí ani nám samotným. Jsme ale připraveni plán uvést do praxe v zájmu lidí. Po 10. prosinci počkáme jen pár dní a pak obnovíme nezávislost Kosova. Neustále vše konzultujeme se zeměmi, které podporují naši nezávislost. Chceme, aby to vše byla koordinovaná akce doprovázená uznáním ze strany mezinárodního společenství. Nezapomeneme, co se stalo našim lidem, ale chceme založit nové dobré vztahy s okolními zeměmi, včetně Srbska.
Jakou reakci očekáváte ze srbské strany po vyhlášení samostatnosti?
Srbsko nemá svou pěst na duchu Kosova. Kosovští Albánci dokázali žít pod tlakem i dříve. Žili ze své tvrdé práce. Nejsme na Srbsku ekonomicky závislí. Zaprvé je důležité mít dobré hospodářské vztahy se Srbskem i dalšími zeměmi. Chceme být otevřenou zemí a spolupracovat se zeměmi v regionu. Důležitý je také boj s organizovaným zločinem. Kdybychom byli závislí na Srbsku, tak bychom už neexistovali. Plánem Srbů bylo zabít všechny kosovské Albánce. Chtějí, aby jim patřilo území Kosova, chtějí přírodní zdroje, kterými disponujeme. Nechtějí ale lidi, kteří tu žijí. Proto Kosované nechtějí žít v jednom státě se Srby.
Rozumím vám správně, že jste připraveni vyhlásit nezávislost do konce letošního roku?
Nepůjde o jednostranně vyhlášenou nezávislost, chceme vše koordinovat s mezinárodním společenstvím. Během toho procesu uvidíme, co bude nejlepší v zájmu Kosova. Nedokážu říci přesné datum.
Myslíte, že by po vyhlášení nezávislosti mohlo po nějakém čase dojít ke zlepšení vztahů se Srbskem?
Věřím, že tato možnost tu je. Otevřeme novou kapitolu vztahů. Zárukou toho je přítomnost zástupců mezinárodních institucí. Vyjádřili jsme svou snahu o spolupráci i ve smlouvě, kterou jsme navrhli. To neznamená udělení amnestie na zločiny, které se tu staly. Tím se budou zabývat mezinárodní soudy. Náš jazyk není konfrontační. Naše budoucnost je v Evropě. Chtěli bychom, aby Srbsko kráčelo stejnou cestou jako my. Pokud ale Srbové chtějí směřovat jinam, je to jejich věc.
Jak chcete motivovat kosovské Srby, aby se identifikovali s novým státem? Dodnes platí dináry, na autech mají jugoslávské značky…
Ať se Srbové sami přesvědčí, jestli lepší platit v eurech nebo v dinárech. Evropa platí eurem, dináry jsou zastaralé. Vybízíme je k tomu, aby se aktivně účastnili veřejného života. Zaručujeme jim práva v ústavě i prostřednictvím zvláštních zákonů. Mají záruky ochraňující jejich jazyk, kulturní dědictví a všechny další aspekty jejich života. Všechny tyto záruky jdou dokonce nad rámec mezinárodních zvyklostí. Nemůžeme ale samozřejmě změnit myšlení lidí, kteří chtějí vytvořit „velké Srbsko“. My nechceme žádnou „velkou Albánii“. Chceme prostě klidný rozvod. Je úžasné, jak jste to dokázali vy se Slovenskem.
Mnoho kosovských Albánců pokládá samostatnost za jakýsi zázrak, který vyřeší všechny problémy. Ale i po vyhlášení nezávislosti tu bude spousta problémů s ekonomikou a dalšími věcmi. Jak připravujete lidi na to, že žádný zázrak nenastane?
Nezávislost je klíčová věc. Bude znamenat otevření nové etapy rozvoje. Bude to záruka toho, že naše životy nebudou v ohrožení. Je ale jisté, že další problémy, které přináší život, nezmizí. Nechceme, aby Kosovo jen čekalo na pomoc ze zahraničí.
Myslíte, že po vyhlášení nezávislosti dojde k nějakému okamžitému zlepšení hospodářské situace v Kosovu?
Jsem si tím jistý. Bude dárcovská konference, která do Kosova přitáhne investice. Kosovo také dostane šanci stát se členem mezinárodních finančních institucí. A zahraniční investoři už nebudou mít obavy přivézt do Kosova peníze. My pro ně nejprve musíme otevřít hranice a dát jim záruky.
zdroj
